ESENCE PODZIMNÍ ROVNOVÁHY
8 týdnů inspirace, praktických kroků a laskavé péče o sebe
Nakup do 17. 9. a ušetři 720 Kč!
Startujeme už 23. září
Jak jsem prožila léto a jak si přeju prožít podzim?
Každý podzim má většina z nás zvláštní tendenci vrátit se do režimu.
Prázdniny skončily, dovolené jsou za námi, diář se začíná plnit a my se téměř automaticky vracíme k tempu, ve kterém jsme fungovaly před létem.
Ale napadlo vás někdy položit si otázku, jestli se do něj skutečně chceme vrátit?
Musíme s koncem léta opustit i to, co nám během něj dělalo dobře?
Možná právě přelom léta a podzimu nemusí být jen návratem k povinnostem. Může být velmi zajímavou příležitostí udělat si malou osobní inventuru. Ne inventuru toho, co jsme stihly a nestihly. Ale toho, jak nám v našem vlastním životě bylo.

Když se ohlédnu za letošním létem, mám z něj tentokrát moc hezký pocit.
A přitom jsem nebyla na několika luxusních dovolených u moře ani jsem neměla každý týden naplánovaný nějaký velký zážitek. Trávila jsem hodně času se svou rodinou a kamarády. Užívala jsem si sluníčka, zahrady a obyčejných letních dnů. A hlavně jsem měla pocit, že je nemusím neustále něčím naplňovat.
Dělalo mi dobře prožívat každičký den bez zbytečného tlaku a plánu.
Velkou radost mi přinášelo taky mé milované tvoření. Připravovala jsem zážitková čísla Essentia Balance magazínu pro ženy ve FB skupině a potom jejich taky jejich online PDF verze. A bavilo mě být prostřednictvím nich s ženami tak trochu na jedné lodi.
Společně jsme si dělaly hezký každičký den. Jednou dobrým jídlem. Jindy nápaditým outfitem, ve kterém jsme se cítily krásně. Péčí o sebe. Květinami na stole. Zahradou. Hezkým prostředím doma. Setkáním s někým, koho máme rády.
Takové zdánlivé maličkosti.
Jenže když je poskládáme vedle sebe, možná právě ony rozhodují o tom, jak svůj život skutečně prožíváme.
A to je asi moje největší letošní letní uvědomění.
Krásné období našeho života nemusí vzniknout tím, že zažijeme něco mimořádného.
Může vzniknout tím, že dobře a naplno prožíváme to obyčejné.

Když skončí dovolená, většinou si přivezeme mraky fotek, kupu vzpomínek, možná pár suvenýrů.
Ale co kdybychom si z léta odnesly ještě něco jiného?
Informaci o sobě. Co mi dělalo dobře? Kdy jsem měla nejvíce energie?
S kým mi bylo dobře?
Co jsem dělala jinak než během roku?
Co jsem si dovolila?
A co mi naopak vůbec nechybělo?
Tohle jsou podle mě mnohem důležitější otázky než klasické zářijové: Co všechno teď musím zase začít dělat?
Protože během období, kdy trochu vystoupíme ze svého běžného režimu, můžeme překvapivě dobře uvidět, co nám v každodenním životě chybí – a čeho je v něm možná až příliš.
A pak je škoda tuto informaci zahodit a prvního září jednoduše stisknout pomyslné tlačítko „návrat do normálu“.

Tohle je možná nejdůležitější otázka celé mé podzimní inventury.
Protože návrat k běžnému režimu často znamená, že obnovíme úplně všechno, co bylo před.
Stejné tempo. Stejné množství povinností. Stejný způsob plánování. Stejnou dostupnost pro ostatní. Stejné návyky.
A někdy i stejné věci, na které jsme si celé jaro stěžovaly.
Jenže proč?
Nemusíme se na podzim automaticky vrátit k životu, od kterého jsme si v létě potřebovaly odpočinout.
Můžeme se vrátit k práci, k povinnostem a k pravidelnějšímu rytmu – a přesto si něco nastavit jinak.
Právě v tom vidím smysl vědomého přechodu mezi jednotlivými obdobími.
Nezačínat pokaždé od nuly.
Ale všímat si toho, co jsme o sobě zjistily, a postupně podle toho upravovat způsob, jakým žijeme.

Pokud máte chuť, vezměte si papír nebo zápisník a zkuste si letos udělat trochu jinou podzimní inventuru. Nebudeme vytvářet dlouhý seznam předsevzetí.
Rozdělíme si papír jen na tři části:
PONECHAT
Začněme tím dobrým.
Máme totiž zvláštní tendenci při každé změně hledat především to, co musíme opravit. Přitom stejně důležité je všimnout si toho, co už funguje.
Položte si otázku:
Co se během léta ukázalo jako něco, díky čemu je můj život lepší?
Možná jste více chodily pěšky. Jedly jednodušeji. Trávily více času venku. Častěji se setkávaly s lidmi, se kterými je vám dobře. Méně řešily telefon. Více se smály. Hezky se oblékaly jen proto, že jste na to měla chuť.
Nemusíte si ponechat deset věcí.
Vyberte si třeba tři.
A potom přemýšlejte, jak je dostat i do obyčejného podzimního týdne.
ZMĚNIT
Teď přichází trochu těžší část.
Zeptejte se sama sebe:
Do čeho se s příchodem podzimu vlastně nechci vrátit?
Co mě před létem vyčerpávalo?
Co jsem dělala spíš ze zvyku než proto, že mi to vyhovovalo?
Kde jsem na sebe vytvářela zbytečný tlak?
Čemu jsem dávala příliš mnoho svého času a energie?
A kde jsem možná až příliš často říkala ANO ostatním a NE sama sobě?
Nemusíme okamžitě překopat celý svůj život.
Stačí najít jednu věc.
A místo neurčitého „měla bych méně pracovat“ si dát konkrétní rozhodnutí:
Jeden večer v týdnu nebudu pracovat.
Nemusím odpovědět na každou zprávu okamžitě.
Přestanu odkládat pohyb na dobu, až budu mít všechno hotové.
Malá konkrétní změna má často větší hodnotu než deset velkých předsevzetí.
DÁT PROSTOR
A teď moje nejoblíbenější část.
Protože život není jen o tom něco zvládat, omezovat nebo napravovat.
Je také o tom dovolit si více toho, co nám dělá dobře.
Zeptejte se:
Čeho bych chtěla mít letos na podzim ve svém životě více?
Ne proto, že bych měla. Ale proto, že po tom opravdu toužím.
Možná více pohybu. Dobré jídlo. Péči o sebe. Tvoření. Čas s partnerem. Setkávání s kamarádkami. Kulturu. Přírodu. Krásu kolem sebe. Nebo obyčejný čas, kdy po vás vůbec nikdo nic nechce.
A potom přichází důležitá otázka:
Kde pro to ve svém skutečném životě vytvořím prostor?
Protože věta „chtěla bych mít více času na sebe“ ještě nic nezmění.
Hodina ve čtvrtek odpoledne už ano.

A nakonec bych vám nabídla ještě jedno malé cvičení.
Nepředstavujte si dovolenou.
Ani wellness víkend.
Ani den, kdy nemusíte pracovat a nikdo po vás nic nechce.
Představte si úplně obyčejné listopadové úterý.
Ráno vstanete. Venku je možná šero. Čeká vás práce, domácnost, rodina a všechny běžné věci vašeho života.
A teď si položte otázku:
Jak by měl takový obyčejný den vypadat, abych si večer mohla říct: Dnes mi bylo v mém životě dobře?
Možná zjistíte, že nepotřebujete žádnou životní revoluci.
Možná potřebujete jen v klidu posnídat.
Jít část cesty pěšky. Vzít si na sebe něco, v čem se sama sobě líbíte.
Dát si dobrý oběd místo něčeho snědeného ve spěchu. Odpoledne na chvíli vyjít ven.
Večer odložit telefon. Zapálit svíčku. Přečíst pár stránek knihy. Popovídat si s někým, koho máte ráda. Každá z nás bude mít svůj seznam jiný.
A právě o to jde.

Čím dál víc si myslím, že spokojený život nevzniká jen z velkých rozhodnutí.
Vzniká především z toho, jak vypadá většina našich obyčejných dnů.
Co jíme. Jak se hýbeme. Jak se oblékáme. Čím se obklopujeme. Komu věnujeme svůj čas.
Jak mluvíme samy se sebou. Co děláme, když jsme unavené. A jestli v tom všem zbývá také nějaký prostor pro nás samotné.
Možná právě tohle pro mě znamená podzimní rovnováha.
Ne dokonale vyvážený život. Ale schopnost vnímat sebe a podle toho dělat malá každodenní rozhodnutí. Rozhodnutí, díky kterým se ve svém vlastním životě cítíme dobře.

Ne:
Co všechno musím do Vánoc stihnout?
Ale:
Co si chci ponechat?
Co chci změnit?
A čemu chci dát více prostoru?
A možná bych k nim přidala ještě jednu poslední:
Jak si přeji svůj letošní podzim skutečně prožít?
Protože roční období se vystřídají sama. Ale způsob, jakým je prožijeme, můžeme do určité míry ovlivnit my. A já si letos z léta rozhodně nechci odnést jen fotky.
Chci si z něj ponechat připomínku, že krásný život se nemusí odehrávat někdy potom, až bude více času, až bude méně práce nebo až pojedeme na další dovolenou.
Odehrává se právě teď. V docela obyčejných dnech.
A možná právě proto stojí za to dělat si je hezké.
Z lásky k Sobě,
Vaše D. ❤️

Chcete svou podzimní inventuru proměnit v praxi?
Pokud cítíte, že byste letos nechtěla podzim jen „nějak zvládnout“, ale opravdu ho využít k větší péči o sebe, své tělo a každodenní spokojenost, právě z této myšlenky vznikla také Esence podzimní rovnováhy.
Osm týdnů, během kterých se budeme společně věnovat tomu, co ovlivňuje, jak se ve svém životě cítíme – od jídla a péče o tělo přes zdraví, energii a ženskost až po krásu, styl a prostředí, ve kterém žijeme.
Ne proto, abychom byly dokonalejší.
Ale abychom si i v obyčejných podzimních dnech dokázaly vytvořit život, ve kterém je nám dobře.